Ahojda!

Hned zpočátku se všem omlouváme za delší odmlku v psaní našich zpráv z daleké země, ale jak už to tak bývá, když jste daleko z domu, většinou se podělají i ty věci, které to obvykle nedělávají. Tentokrát to byl Zbyškův notebook. Takže, všechno jsme už vyřešili, a tak tu jsou další žhavé zprávy!

Zbyšek se nám snad už nadobro usadil! Už neputuje každý den na jinou atrakci, už snad napořád zůstává na atrakci zvané „Thunder Canyon“ a celé to spočívá v tom, že je tam vybudovaný umělý říční koryto, který se každej den napustí vodou z Erijského jezera, zapnou se vodopády, vytáhnou se na vodu takový veliký nafukovací kola, do nichž se vejde asi 13 lidí, a celé se to pošle po proudu. Samozřejmě jsou zde místa s přístroji, které vytváří vlny, a čerpadla, které vodu stále přečerpávají, aby tu byl nějaký „proud“. No a je to přece strašná sranda, nechat se vozit na gumovým kole a občas se nechat osprchovat nějakým vodopádem, pod který zaručeně vjedete.

Jinak … Zbyškovi dva spolubydlící (Poláci) v pátek odjeli ze Cedar Pointu nadobro. Prý si tu vydělávají málo peněz, a tak jeli hledat štěstí jen tak na slepo do Chicaga. Tak teď má aspoň pokoj sám pro sebe, a já u něj můžu občas přespat - je to vlastně (kromě dnů kdy máme volno) jediná příležitost, jak se můžem vidět, neboť oba většinou pracujeme od otevření parku do zavření. My tomu tady říkáme familierně „O - C“ (čti Ou Sí), což znamená open to close (neboli od otevření do zavření).

Jinak ráda bych vám popsala americký styl oblékání. Lidé se zde dělí na dvě skupiny. Na ty, kteří se oblíkají jako basketbalisti (čili mají na sobě takový ten síťovinový basketbalový dres až po kolena s nějakým číslem na prsou i na zádech, a nějaké široké kraťasy v pase do gumy. Většinou mají na hlavě kšiltovku, a v ruce basketbalový míč) - takto se z 90-ti procent oblíkají černoši. Ti druzí se snaží oblékat - podle jejich představy - „normálně“, což znamená, že ženský mají jen takový mini tričenko, aby se neřeklo (obzvlášť na tučnějších kouscích takováto trička vypadají docela nechutně, protože vidíte každou pneumatiku na jejich břiše) a pak mají ještě víc mini sukýnku s milionem volánků z materiálu podobného teplákům (která končí asi 2 cm pod rozkrokem), nebo jsou zde strašně v módě mini kraťásky z teplákoviny, nebo riflové. Chlapi na sobě mají většinou obrovský XXXL tričko - většinou s nějakým super vtipným nápisem (jak už to u Američanů bývá) a kraťasy. Někteří, kteří se snaží vypadat slušněji mají tričko s límečkem a celé si ho pěkně zastrkají do kraťas - ať už je tlustý jak chce.

Včera jsme měli se Zbyškem volno, tak jsme si naivně mysleli, jak si hezky odpočineme, ale nic moc. Museli jsme zajet na nákup, což zabere většinu dne, protože tady se jezdí nakupovat do veleobřích hypermarketů, ve kterých zabloudíte, ani nevíte jak. My jsme potřebovali nakoupit jen nějaké to jídlo a hlavně si vyzvednout naše platební karty z banky. Konečně jsme si koupili MP3-kovače. Takže aspoň o pauzách můžem poslouchat nějakou hudbu, nebo rádio. No, a celý tento výlet nám zabral celej den, protože vymotat se z takových velikých komplexů je dost dřina. Navíc v sobotu sem ani odsud nejezdí autobusy, takže jsme si udělali takovou malou vycházku (je to asi 4 míle daleko). Večer jsme se ještě stihli projet na nějakých horských drahách, a padnout do postele úplně mrtví.

Tak to je odsud zatím vše. Jinak tu tento týden máme docela zimu, takže já už jsem musela zainvestovat nějaký ten dolar do koupě mikiny s nápisem Cedar Point. My jsme tu totiž dostali každý zdarma k užívání dvě uniformy, což je jen tričko a kraťasy. Pokud je zima, musíme mít na sobě mikinu (ale nikoliv svoji, ale tu ze Cedar Pointu). Stejně je to s oblečkem do deště.

Tak, už mi končí pauza, tak já jdu zase pracovat, a vy všichni na nás myslete, my na vás taky myslíme. A pište, protože nás tady teplé české slovo vždycky zahřeje na srdci.

Mějte se krásně, ahoj, zase se ozvem. Leňa a Zbych