Ahojte všichni!
Jen podáváme další zprávu o tom, že ještě pořád existujeme, pracujeme jak barevný (i když v této zemi bych tohle přirovnání nahlas radši nepoužívala), a snažíme se z toho moc nezblbnout.
Když už jsem tak zmínila ty černochy, tak mě tak napadlo, že vy možná nevíte, jak tady takový černoch vypadá. Všichni černoši jsou tu hrozně obrovští - a když říkám obrovští, tak si doopravdy klidně představte ty slavný basketbalisty. No, ale aby ta podoba byla úplná, tak tomu černochovi, co si ho představujete přidejte tak 20 kg. Pokud si někdo z vás představil černošku, tak jí přidejte ještě vážně velkej vyšpulenej zadek a prsa zvětšete tak ještě aspoň o 3 čísla… Navíc černoši mluví tak strašně zprzněnou angličtinou - takovou, jak bych tak řekla, „pouliční zkomoleninou angličtiny“ - že občas mám před tak obrovským černochem (třímajícím basketovej míč) docela strach říct, že jsem mu doopravdy nerozuměla, jestli to může zopakovat ještě potřetí, nebo počtvrté.
No, a když už jsem tak zmínila ty „menšiny“, co se tu vyskytují, tak musím říct, že mě docela překvapilo, kolik je tu Indů. Vždycky se s nima snažím aspoň tak trošku popovídat, ale je vidět, že už to nejsou ti praví Indové. Už se stali „Americkými Indy“ - je na nich znát, že už nějakou dobu žijí v tak dravé zemi, jako je Amerika. Je vidět, že už neoplývají tou jejich upřímností a otevřeností.
Jinak dneska tady celej den s menšíma přestávkama lilo, jako z konve - co lilo - prostě padaly hektolitry vody z nebe. Tady je strašně zvláštní, že každej déšť vypadá úplně stejně. Prostě je normální počasí, třeba i svítí sluníčko, a najednou cvak, a začne padat voda z nebe. Bez jakýhokoliv varování, náznaku, že teď začne pršet, bez takových těch prvních výstražných kapek vody. No, je to docela zákeřný.
Tak dneska, protože furt pršelo nás poslali o 2 hodiny dřív domů z práce, protože předpověď počasí byla jasná - bude pršet celou noc. Docela mě to naštvalo. Ale co, aspoň jsem si mohla dát dřív sušit úplně proráchaný boty, a napsat vám tenhle dopis.
Tento týden je posledním, kdy je park otevřenej od 9 do 23 hodin. Teď už se to začne čím dál víc zkracovat, tím pádem začneme mít stále míň možností pracovat. Mimochodem, tímto týdnem jsme konečně začali vydělávat „na sebe“. Až do teď jsme totiž pracovali na zaplacení dluhů, které jsme si nadělali doma, abychom sem mohli jet (to, co jsme do toho vložili). No, tak teď uvidíme, jestli si zvládnem najít nějakou tu druhou práci. Ale pořád věříme, že to nějak zvládnem.
Tak, toť zatím vše. Ahoj, Leňa a Zbyšek
P.S.: Odpověď pro dědu: Za jednotlivý atrakce se neplatí. Člověk si jen koupí vstupenku do lunaparku za 50 dolarů a pak může jít kolikrát chce na jakoukoliv atrakci v parku. Co jsem se tak bavila s hostama, tak se prý dá zvládnout jít na všechny atrakce za jeden den. Ale dost záleží, jakej den z týdne to je. Protože v pátek, sobotu a neděli je tu narváno a lidi jsou ochotní čekat na některý atrakce ve frontě třeba hodinu a půl.