Pondeli zacalo i skoncilo kalamitou a to snehovou. Docela me prekvapilo, kdyz jsem rano cistila auto z deseticentimetrove vrstvy snehu, ale zadna tragedie, prijela jsem do kancelare , parkoviste pred kancelari neni vodorovne ale prudce se svazuje. Zaparkovala jsem v tu ranu zacalo huste snezit. Vsichni jsme si libovali jak je dobre, ze nemusime do terenu. Radost ze snehu nas presla , kdyz Tim chtel odjet na obed, ale kola se mu protacely a auto se smykalo ( to jsou ty letni gumy co mame vsichni). Vzali jsme lopaty a zacali odhazovat, naproti jsme videli auto s nahonem na vsechny 4 kola, ale neschopne vyjet kopecek od kancelare….Takze jsme vedeli ze po pate zacne legrace a taky jo. Cele odpoledne snezilo a kdyz jsme se rozhodli pro cestu domu chumeleni pridalo na sile, takze nemelo smysl auto odsnezovat, jen pustit sterace. Postupne jsme odhrabali a vytlacili 6 aut. Sef nejdrive trvdil, ze to zvladne ze ma nahon na vsechny 4 a zkusenosti. Po te co videl , ze nam trvalo hodinu , ze vsichni jsme museli tlacit, tak mu zatrnulo a dobre udelal. Nakonec to jeho bylo nejtezsi. Nemela jsem temer zadnou rychlost , presto jsem dostala smyk, a nic moc pocit kdyz se auto riti proti lampe a nic nezabira. Nakonec se mi to podarilo stocit. Bezne mi cesta domu trva 7 min, dneska to byla hodina. Zitra mam jet merit do terenu, tak jsem zvedava.. Pokud to bude vypadat jako dneska, tak toho moc nenamerim, kolegove si ze me utahuji, ze si mam vzit lopatu a detektor kovu. Mam zamerit vsechny servisy a poklopy, potiz bude je najit…

Pres noc se pocasi uklidnilo a po pulnoci zacalo prset, takze jsem na zakazku preci jen vyjela. Rano se to neobeslo bez sefova besneni, byla jsem toho castecne pricinou, ale na me nerval… Meli jsme byt v 8:15 na bezpecnostnim skoleni, abychom mohli zamerit stavbu a tu v 7:50 napsal Gary, ze neprijde do prace, sef mi rekl at jedu sama. Kdyz tu jsem zjistila, ze v kamncelari nejsou zadne hranoly a ja uz mela byt davno na ceste. To sefa rozzurilo a serval kazdeho kdo mu prisel do cesty samozrejme zcela neopravnene takze pro vsechny den zacal fantasticky…Kdyz jsem prijela na stavbu nebyl tam nikdo, kdo by mi vysvetlil co po me vlastne chcou, takze prima tolik povyku pro nic…Vecer mi chybela ta hodina, kterou jsem rano ztratila, takze to za me kolega druhy den musel domerit.

Stredu a ctvrtek jsem stravila v kancelari dodelavanim me Dunfermline prace. Ve ctvrtek vecer jsem se zastavila u Ewy a chystala tam dort pro Marketu na patek..Ani jsem nedomyslela jak vyborny napad to byl..Mela jsem pomoc a jeste jsem nemusela umyvat zadne nadobi.. Patek mel byt jednoduchy jen hodne cestovani, ale kolega onemocnel a jela jsem misto nej do Glasgow..Tam kdyz me stavbyvedouci opet uvidel, se na me usmal a rekl a ty jsi provedla co, ze te sem zase poslali? ..Vsechno slo spatne, nebyla prima viditelnost na body, sem tam nam nekdo kopl do stativu, a stavba zavirala o pul treti…Kolem pul ctvrte jsem byla zpet v kancelari, jeste jsem to musela spocitat a tu prisel sef se svou poradou…

Kolem sedme jsem vyjizdela z domu do Aberdeenu (Marketa mela narozeniny), tu mi prisla sms, ze u nich huste snezi at jedu opatrne. Cesta byla dobra az do Stonehavenu 15 mil pred Aberdeenem, huste snezilo a prujezd Aberdeenem, byl tezky. K Markete jsem prijela 22:30 a zaparkovala do 30 cm snehu, v nedeli me Mike musel potlacit… Puvodne chteli jit vecer jeste do mesta, ale kdyz jsme videli to pocasi, zustali jsme doma a hrali neco jako Zoliky, neuveritelne ze Marketa neustale vyhravala, lezlo nam to s Mikem pekne krkem, ale i kdyz jsme se spolcili, stejne to vyhrala..No jeste, ze mela ty narozeniny…Kolem treti rano jsme sli spat. Takze v sobotu se vstavalo na obed.. Volala Mirka jestli nepojedeme na vylet, to jsme v tom pocasi zavrhli, nakonec to zkoncilo, ze jsme k Mirce prijeli na obed a na monopoly. Vecer se pripojili Mira s Kajou (Mira mel taky narozeniny) tak z toho byla double narozeninova party a ostatni..Byl to prijemny vecer a jako tradicne, se domluvil nedelni vylet(vestsinou pak nevyjde), ale ono ejhle. V nedeli rano byl Mike na nohach nachystal snidani a popohanel nas tak, ze jsme to stihly..Jelo se na Bennechie kopec kus za Aberdeenem, bylo nadherne pocasi, jasna obloha a asi 5 pod nulou. Nahoru jsme se brodili cca v metrovem snehu (teda leda v pripade, ze se seslo z vyslapane cesty) a dolu uz to jelo temer samo. Nikdy jsem si nemyslela, ze si takto uziju snehu ve skotsku..Stavili jsme se na veceri a pak zpet domu.

Od pondeli vsechno na co jsem sahla slo spatne, mela jsem pocit, ze testuji sefovy nervy.

Jela jsem zase do Glasgow (ted uz ta budova stoji a vsechny patra jsou zasklena, docela dobry pocit kolem toho projizdet, zacinam chapat sefa, ze po kazde kdyz jedeme z Edinburku ukazuje na vsechny budovy co meril) vytycit gridlines vprizemi , za prve souradnice byly jine nez v ostatnich patrech(to se nakonec ukazalo jako spravne), ale patro bylo zaskaladane a byl docela problem presvedcit delniky aby mi s necim pohli nebo neco presunuli, musela jsem na ne vzdy pres sefa,coz me zdrzovalo. V pondeli v noci nasnezilo, tak jsem diskutovala s klientkou jestli jet vytycit body nebo to bude prilis riskantni. Vzhledem k tomu, ze na dalsi den mela obednany bagr, tak jsem to riskla. Nebylo to se snehem tak spatne jak vypadalo a body pro vytyceni jsem nasla nakonec vsechny, kolem obeda jsem se vratila do kancelare a zacala zpracovavat, kdyz tu jeden z bodu byl 65 cm jinde nez mel byt… Chvili se spekulovalo nad tim , ze jsem to zavinila ja. Pak po te co Bernhard s Frankem skontrolovali vsechna data, zjistilo se, ze pocitac spatne, z neznamych duvodu spocital spatne vytycovany bod..Coz mi nemohli dat za vinu. Pristroj sel na opravu a ja musela opet volat klientce a omlouvat se za data, vysvetlit o co jde. Streda, beton jeste neuschnul, ale presto bylo treba dokoncit v Glasgow vytyceni oblouku, cely den slo vse v celku dobre, az na vecer, kdyz jsem kontrolovala mereni z pondeli a stredy zjistila jsem ze na sebe vzajemne nenavazuji 5mm coz uz bylo hodne protoze klient chtel body ma 1-2mm. Premyslela jsem co udelat nakonec jsem volala do kancelare a konzutlovala to s manazerem , ten mi rekl nedelat nic. Po prijezdu do kancelare jsem potkala Bernharda, rekla jsem mu v cem byl problem..On na me vyjekl proc jsem mu nezavolala,ze se to tahle nemuze nechat… Bla bla , nerekla jsem ze jsem nic neudelala, protoze mi to Frank rekl. Nechala jsem ho uklidnit a pak jsme se dohodli, ze se tam v patek Thomas zastavi a udela male korekce..Sef na me nekricel, nebot potreboval, aby jsem druhy den zacala kolem 6 rano a koncila opet neco po seste. Vypadalo to jako velmi , zvlaste pak pro me, jednoducha zakazka. Delali jsme to ve spolupraci s firmou SUMO (podzemni servisy )tudiz se jelo jejich dodavkou do AYRShire. Mel se vytycit prubeh vodovodniho potrubi v arealu Scotish Water (zasobniky s pitnou vodou) nekde uprostred hor , neco jako Sance u nas. Ale ten den snezilo, bylo kolem nuly a po hodine prace mi klesla baterie z 80% na kritickou hodnotu. Nahradni ani nabijecku jsem nemela (na jednodenni zakazky se nevozi) , tim padem jsem opet volala do kancelare, ze je to spatne, jestli je topo dulezite, bylo mi receno ze ne, ze nejdulezitejsi je prubeh vodovodu. Zastavila jsem mereni a cekala az fi Sumo najde vodovod, coz ani pro ne to nebylo tak jednoduche jak se myslelo, jednu chvili zaznacili uplne neco jineho. V arealu panovali prisne podminky, volny pohyb nebyl povolen a my meli pracovni povoleni jen do 16:00. Bylo 14:30 a vodovod porad nezaznacen. 15:00 jsem mohla zacti zamerovat, hrozilo ze se mi vybije baterie a nebo nebudu mit dostatek casu, Nic moc pocit.Nemeli jsme sebou poradny obed ani nic na snidani - nebylo ji kde koupit.Mela jsem s sebou par susenek a sandwich, takze jsem se s chlapci podelila.. Premluvili jsme mistniho hlidace o dalsi pulhodinu, bateriie nakonec vydrzela, konec dobry , vsechno dobre..Do kancelare jsme se vratili okolo 18:30. Sef na me cekal a rikal, ze dasi den jsem v kancelari a zpracovavam ..Ze na moji planovanou zakazku poslou nekoho jineho. A muj pristroj opet putoval na testovani.. Patek jsem jen zpracovala patecni mereni…

Vecer jsem pak vyzvedla Zdendu na letisti. Puvodni plan byl, ze pojedeme do Edinburku, jenze ja jsem byla unavena. Vzhledem k tomu, ze Zdenek potkal nejake lidi v letadle a nabidl jim odvoz do Edinburku, tak jsem tam stejne musela. Ale jen je tam vylozila a jelo se domu. V sobotu nebylo pocasi nic moc. Kdyz jsme si rekli, ze je cas odejit z domu ozval se z radiatoru divny zvuk, otocila jsem se a videla jak z nej strika voda. Uzavrel se ventil, ale neslo to poradne utesnit, museli jsme pockat az vytece vsechna voda. Takze z vyletu se nakonec vyklubala cesta na benziku pro zarovku a zpatky. Vecer jsem dostala teplotu, takze nedeli jsem stravila v posteli…

V pondeli mi nebylo nejlip, rano mi napsal muj asisstent Gary, ze ma problemy se zaludkem a neprijde do prace. Volala jsem tedy , ze zustanu doma tez. V utery to bylo trochu lepsi, ale nic moc. Prijela jsem do kancelare, ale po te co me videli me poslali zase domu, at se vylezim. Stredu a ctvrtek me pak nechali v kancelari. To si me k sobe zavolal sef a delal si o me starosti. Jen ze se chce zeptat jestli je vsechno v poradku, ze jsem byla parkrat u lekare a uz dvakrat nemocna, ze od Noveho roku vypadam bez energie a jestli mi nejak muze pomoct..To je mile, musela jsem uznat.

Ve ctvrtek po praci jsem vyrazila na letiste smer DUBLIN.

Byla jsem domluvena ,ze me Jirka vyzvedne z letiste. Prilet kolem 23:00. Sona mi jeste stihla napsat, ze jde spat, ponevadz jsem mela tel jen na ni, poprosila jsem o tel na Jirku. Jake prekvapeni bylo, kdyz jsem chtela z Dublinu volat Jirkovi, ze se mi displeji objevilo ze volam Soni. Poslala mi svoje telefoni cislo…Nezbyvalo nez pockat az se mi na displeji objevi neznamy volajici a doufat ze je to Jirka. A tak se i stalo. Cestou do Newry se jelo po dalnici na, ktere pracuji. Kdyz to zacalo trochu drncat, tak to jen okomentoval , no co nekde jsme se to museli naucit to byly nase zacatky. Do toho mi rekl, ze Radim dostal vypoved, coz me prekvapilo ( nepohodli vicemene se sefem, pozdeji kdyz jsem se s Radimem potkala, komentoval to slovy, chtel jsem alespon nekde vytvorit horsi dalnici nez je D1 ale zatrhli mi to, alespon to bere s humorem).

Do Nerwry jsem prijela kratce po pulnoci, slo se tedy rovnou spat. Ale v noci byla zima. Sona s Jirkou jsou zvykli netopit a nechali nas s Market spat v 15 stupnove mistnosti..Ani jedna jsme se poradne nevyspaly ale co jsme preci na navsteve. Rano se nas Sona ptala jak se nam spalo, z naseho nejisteho pohledu byla odpoved jasna. Druhy den uz bylo krasne pretopeno… Jirka jel do prace a My se Sonou do Belfastu. Mozna by jsem mela zminit, ze Sona byla tehotna, a termin porodu mela na 13.3…

Belfast, na prvni dojem jsem mela pocit, ze se snazi kopirovat Londyn ukazu na fotkach. V Belfastu byl vyroben a sestaven Titanic (i kdyz tam tvrdi, ze ta cast, ktera zavinila potopeni, byla dodana ze Southhamptonu)Nicmene stale vidite kolem dokola poutace s napisem TITANIC BOAT TRIP - prijde mi to vptipne, kdyz si predstavim jak Titanik skoncil, a nevim jestli bych se vylet lodi s timto nazvem vydala. Buh vi jak by to skoncilo..Jelikoz to byla damska jizda nezapomely jsme se zastavit v obchodech, nejlepe se zbozim pro miminka. Vecer Pizza , Bang ,soutez v pojidani korbaciku a vylet do hospody. Ale zapomela jsem si dat Guiness.

Sobota - nemuzu rict, ze by zrovna rano, ale jeste pred polednem jsme vyrazili do Dundrum, na plaz a pisecne duny, posleze vylet do Newcastlu a na Slieve Donard, jen mala prochazka nad vodopad. Jeli jsme jako konvoj. Jelikoz vsichni tam maji firemni vozy , ktere maji jen dve mista k sezeni (Peugeot Partner nebo Land Rover Defender )muselo se jet vsemi vozidly. Tj Vuz 1: Sona, Marketa. Vuz 2: Jirka, Ja. Vuz 3: Radim, Lenka, Vuz 4: Honza. V prubehu dne jsme si vzpomeli na stare dobre casy na kolejich a nemohli se rozhodnout zdali Bramboraky, ci palacinky na vecer. Nakonec kompromis a bylo oboji. Vecer jsme si zahrali Bang..

V nedeli rano Marketa odjela ranim busem do Dublinu. Me to odletalo az vecer, jeli jsme na dalsi vylet. Z Newry do Carlingfordu - vsude v Irsku me fascinuji palmy kolem cest, kdyby tak nefucelo a neprselo, myslela bych si, ze jsem nekde na jihu v teplych krajich. Pak vylet na maly Stonhenge, tam se vaze povest, ze kdyz se ke kamenum otocite zady, vyhodite kaminek sebrany ze zeme do vzduchu a on zustane na vrchu tech kamenu, splni se Vam prani. Tak jsem to zkusila a dalsi prani zustane nesplneno…pak jsme se vratili do Newry od kud jsem opet jela do Dublinu na letiste.

Nasledujici tyden v praci byl nenarocny. V patek jsme jeli jako firma na konfenci do Glasgow. Konference byla na Glasgowske universite. Nikdy jsem nebyla uvnitr a ty prostory me ohromily. Konferencni sal byl v miste kde se konaji veskere zkousky, tudiz temer kazdy z prednasejicich nezapomel okomentovat jake jsou pocity se vratit do te mistnosti tentokrate jako prednasejici. V ramci konference byl. obed, pro me a Ewu nezustalo misto u stolu s ostatnima, musely jsme se presunout jinam, prisedl si k nam Bernhard a jeho vysoce postaveni obchodni partneri etc. Zapocala se akademicka debata, ktere jsem nerozumela ani za mak, jen jsem se usmivala… popripade kdyz se spustil bourlivy smich pousmala jsem vice. Jeste ze ten obed byl dobry.