VELIKONOCE 2008

Zeleny Ctvrtek az Velikonocni pondeli

Ctvrtecni rano nezacalo zrovna nejlepe. Ve stredu jsem byla pozvana na veceri Katarinou, Thomasova pritelkyne, pekne se mi povidalo jen jsem byla po celem tydnu nespanku unavena, tak jsem musela brzy domu. Usnula jsem rychle a tvrde o to vice me rano nasval neznamy pipot zkoupelny. Zacalo to ve 4:30 a pokracovalo to v 1min intrevalech nasledujich 15 minut, samosebou jsem uz neusla. Sef kdyz me rano uvidel v kancelari si neodpustil poznamku, ze mi to dlouho trva.. Protoze jsem mela sraz s Luckou a Bennym nemohla jsem pracovat overtime, musela jsem slibit, ze praci dokoncim v pondeli. Jela jsem domu a vyzvedla B a L(Benny a Lucka) ze zastavky, koupili si CD Shaun the sheep ( neco jako Shrek ) a hrozne se tesili, ze se na nej podivaji. Mela jsem tedy prostor se naveceret a zorganizovat vecerni program. Ano je to tak, slo se do hospody. Respektive jelo, opet jsem jela autem, ale tentokrate jsem dojela az do centra. Meli jsme tam sraz s Marketou a Mikem, Katarinou a Wendy. Kolem pulnoci se prijelo domu, ale spat se slo az kolem 1. Jeste mi Benny nafoukal matraci a Lucka povlikla postel. Dostala jsem hromadu belgicke cokolady , lahvicku Tequily a flasku Mescalu s 2 cervy primo z MEXIKA (informace pro ty co prislibili navstevu at si pospisi)..Rano jsme museli vstavat brzy nebot cas odjezdu byl stanoven na 9, ale nastesti Ewa jela vyzvednout Velikonocni kolac, tak se odjezd prelozil na 10:00. Bylo dost casu skocit do obchodu a zasobit se na tri dny. ( trochu jsme to podcenili s pecivem). Cesta na Skye mela trvat cca 5 hodin, jelikoz se jelo vyhlidkovou trasu tak to trochu trvalo. Pocasi se neustale menilo, za cestu se vystridalo cele rocni obdobi. Jen jsme si overili ze rceni:„pokud se ti nelibi Skotske pocasi, pockej 5 minut, zarucene se zmeni“ na 100% plati Mozna bych mela zminit, ze se jelo Ewinym autem, posadka Ewa, Adam ( jeji otec), B a L a ja. Meli jsme s sebou krabici belgicke cokolady, kazdou pulhodinu se nekdo zeptal Chocolate? (cokoladu?) v mezi case na cokoladu se zastavovalo na vyhledy a delani foto. Kdyz jsme mijeli Fort Williem mel byt v dohledu vrchol Benevisu( nejvyssi hora ), ale jak uz to na horach byva nebyl tam jen jeden vrchol, nemohli jsme se shodnout na tom ktery je ten pravy, vyfotily jsme vsechny. S tim, ze si kazdy vybere svuj..Nakonec pravdu nemel nikdo…

Na ostrov Skye jsme dorazili az kolem 19. te hod (spousta zastavek na foto). Na mape bylo nase misto oznaceno velkou cervenou teckou, clovek by ocekaval mesto, na Skye to znamena par domecku nekdy ani to ne. Nas hostel byl opravdu prijemny, na WC hrala tradicni skotska hudba, je tedy jasne kam jsem rada casto chodila.

Hladovi jsme prijezd oslavili veceri v mistni asi 10 km vzdalene hospudce. Ja si dala grilovane kure s bramborovou kasi a kafe se Skotskou whisky. Adam byl z pocatku velmi tichy clovek, ale pak se vysvetlilo proc, anglicky moc neumel. Ale kdyz byla prilezitost, byla nase mezinarodni komunikace vtipna. Pokud mluvila Lucka na Bennyho pouzivala dutch, pokud jsme mluvili spolu byla to cestina, pokud to bylo mezi Adamem a Ewou bylo to po polsku a pokud vsichni dohromady byla to anglictina. Jako vecernicek se pustilo DVD Shaun the sheep, dokonce Adamovi( ktery rikal ze pohadky nemusi,dava prednost westernum) se to moc zalibilo a porad chtel dalsi a dasli epizodu( mozna to bylo taky proto , ze se ve filmu nemluvilo, maximalne ovce becely) \nez se slo spat daly se hlavy dohromady a rozhodlo se ze se dalsi den naplanuje rano..

Rano to vypadalo na moc pekne pocasi,ale opet to tak jen vypadalo. I presto jsme se rozhodli na 3 hod pesi prochazku po horach. Skye musi byt nadherne misto v lete, kdyz vsechno kvete.Na ceste jsme se museli vyporadat jak s ovcemi tak kravami. Ovce byly lepsi na ty stacilo zatroubit, kravy se musely rucne odehnat, aby se dalo projet. Jeli jsme az na samy konec cesty - Ramasaig. Ve skotsku je free land, muze se chodit i stanovat kdekoli. Ma to i sva uskali, nejsou tu znacene cesty. Takze pruvodci na trasy vetsinou popisuji cestu typem: vydejte se po ceste a na konci plotu zahnete do leva pak pokracujte mezi skaliska a pod previsem zahnete mirne v levo. To vsechno je v anglictine, takze kdyby, k tomu nebyl i rucne malovany nacrtek byli bychom uplne ztraceni. Ewa i Ja uz jsme si na pobyt venku zvykly a vime, ze je zaklad mit dobre boty… No co ostatni to uz vi taky, ale museli jsme cestu ponekud zkratit. Byla jsem vpredu, kdyz zacala snehova vanice, otocila jsem se a vsichi stali opodal a na neco cekali. Volam: „Co se stalo?“ A oni: „Rikala jsi, ze se ve Skotsku meni pocasi kazdych 5 minut, tak cekame ! “..To me pobavilo, podotkla jsem, ze se neda verit vsemu co rikam, ale nedali si to vymluvit. Po 10 min se pokracovalo v ceste se sluncem v zadech. Preci jen se mi trochu verit da. Preskocili a prekrocili jsme jeste par potucku a louzi, a vratili se k autu. Tady jsme si dali maly picnic ze spolecnych zasob a pokracovali navstivit Dunvegan castle. Nejvice za navstevu bojoval Adam, ktery nakonec jako jediny spatne snasel cenu vstupneho 7.50 £/os.( Jen pro srovnani Edinburgh stoji 12£ ) Rekla by jsem, ze nejzajmavejsi byla zahrada, kterou jsme si diky desti moc neuzili. Bylo 17. hod a my meli pred sebou jeste 126 mil cesty do Inverness. Napadlo nas jestli mame dostatek benzinu - ano. Po 30 milich nas tato otazka napadla znova - uz jen mozna, ze na dalsi cerpaci stanici zastavime. Signal byl mizerny, ale i tak se nam podarilo dovolat do hostelu, ze nestihneme nahlaseny prijezd na 19.hod. Kdyz jsme mijeli cerpaci stanici, Lucka to nevydrzela a prosila Ewu at zastavi a nabere benzin ( ta si v danou chvili neuvedomila, ze je to posledni moznost na nasledujicich 70 mil cesty ), tak to jen komentovala , ze to bude benzinova vyzva. Po 20. milich se rozsvitila kontrolka - tzn zbyva 30 mil.. Uz i Ewe zatrnulo, kdyz jsme ji pripomeli, ze cestou tam byla cedule zkontrolujte benzin. Venku zacalo chumelit, nezbyvalo, nez situaci odlehcit a dat si cokoladu. Po 25 milich civilizace - pani na recepci v hotelu mi dala vybornou radu, ze sice nejblizsi benzinka je 5 mil vzdal, ale je zavrena. Nicmene, urcite bude otevrena ta co je 12 mil, ale nasim smerem. Moc se nam nezamlouvalo rozhodnuti pokracovat v ceste, ale nic moc jineho nam nezbyvalo… V dohledu byla cerpaci stanice, ale radovali jsme se predcasne, byla totiz taky zavrena ( zjistili jsme ze stanice zaviraji 19:30 a tim to konci, skoda, ze my tam dojeli kolem 20:00). Nadeji nam davalo cislo na nocni provoz, to by muselo byt dobre napsano. Kdyz se nam podarilo vylustit zahadu, stejne nefungovalo.. Pred Vanocema, kdyz Ewa mela vyfouklou pneumatiku, se pripojila ke spolecnosti RAC ( neco jako AA nebo Zluti andele). Zaplatila za to tehda poplatek 100£ za rocni clenstvi. Konecne se ji to vyplatilo, pan ji oznamil, ze za 40 min nam priveze benzin. Ptali jsme se zachrance, jestli tyto situace miva casto, zasmal se a prikyvnul. Do Inverness jsme prijeli kolem pul jedenacte , tak tak pred zavrenim recepce. Chlapi se rozhodli pro veceri z nasich ted uz utlych zasob a my zeny jsme vyrazily do viru velkomesta, shanet veceri a popripade predsnidani. Ewa s Adamem se rano chystali do kostela a my na Zamek a pak na spolecnou klasickou ENGLISH BREAKFAST (Anglickou snidani). Ukol splnen (Subway), jeste na dobrou noc Shaun the sheep. Usnula jsem tak tvrde, ze mi ani nevadil hluk z mistniho klubu.

Rano kolem 10:00 jsme vyrazili do mesta na zamek a prochazku po meste. Mezi tim co jedni byli v kostele a druzi se kochali krasy velkomesta, jsem naplanovala trasu na nedeli. U snidane, po ktere jsem myslela ze puknu, mi vsichni plan schvalili. 12:00 odjezd na Clava Cairns megaliticke nahrobky v udoli Nairn. Slo o velmi charakteristicke a ponekud mysticke kamenne utvary. Zdejsi pyramidovite nahrobky (cairns), patri k nejvyznamejsim na Britske pevnine a pochazi z obdobi 2000 a 1500 pred Kristem (toliko pruvodce). Dale se pokracovalo na misto cinu, aniz by jsme to tusili dosel nam benzin zrovna ve meste Drumnadrochitu, ktere je proslule bronzovou plastikou Lochnesky a Exhibicnim centrem. Nas vsak nejvice zaujal Gift shoop - Suvenyry. Tady maji ve mestech a na turisticky znamych mistech misto razitek, automaty na razeni minci. Hodi se zaroven 50 a 1 pence. Pak 1 projede valcem, ktery na ni vyryje symbol atrakce. Dobry zpusob vydelavani penez, tomu se nedalo odolat. Urquhart byla nase dalsi zastavka, opavdu jen na foto. Delsi pauza pak byla na plazi Beach, kde jsme zkoumali pravdu o Lochnesce. Posledni prochazku jsem naplanovala, na druhem konci jezera Loch Ness - Fort Augustus. Historicky vyznamne mesto s Caledonian canalem propojujicimi jezera… Po ceste domu nam zacalo snezit, misto Velikonocni nalady nas prepadla Vanocni atmosfera, ke ktere patri Vanocni koledy v mezinarodnim podani, z toho se vyvinula debata na mezinarodni pisne a texty a jejich vyznam. No o zabavu na cestu domu bylo postarano…

Velikonocni pondeli jsme oslavili dlouhym spankem. Pak jsme jeli na Falkirk Wheel, celosvetovy unikatni kolovy prevadec lodi mezi kanaly, kde je vyskovy rozdil 35m. Ja jsem musela do prace dodelat ctvrtecni praci, zavezla jsem Lucku s Bennym do Strilingu, ze je vecer nekde vyzvednu,potom zajedeme k Ewe, vymenime si fotky a pujdeme na veceri. Tak se stalo.